Nenávidím krize

14. října 2012 v 13:48 |  Deníček
Bože můj, jsem právě po obědě. Chce se mi zvracet, brečet, křičet. Zase přišla krize. Totálně mastný řízek, do kterého když říznete, vyskáčou na něm bublinky omastku. "A to mam jako největší?" neovládla jsem se a zeptala se. "Ne, nemáš." Haha, tak to jsem asi slepá. Bramborovýho salátu asi tři kila a to mě to čeká ještě k večeři a zítra, možná pozítři. Shit, shit, shit. Vím že na něj máma použila 3 celý sklenky majonézy. Fuj. Taky jsem myslela, že se tam rozbrečím. "Děje se něco?" "Ne..."

Pak jsem se ihned běžela zkontrolovat do koupelny, jak moc mi přetéká tuk. Myslela jsem, že to není vidět, ale mám pocit, že mi to jde zase do obličeje. Zase budu mít dvě brady, určitě, vidím to. Ne, prosím..to ne..

Je to tak těžké.., tak moc..

EDIT 13.52
Vlasy do čela, slzy kapou dolů, nedá se to. Ať už je konec.

EDIT 14.58
Ne, nemám dvě brady, pořád ne. Měla jsem prostě záchvat. Obličej je prostě to co se mi líbí. Tělo se mi vychrtlé hnusilo, ale já mám prostě obličej, který je při vychrtlosti normální a při normálnosti tlustý. A už nikdy nechci slyšet, že mám dvě brady, víte?.. Už se cítím dobře, je mi fajn.

4200822981_d6b3ec31b8_z_large
 


Komentáře

1 Summer Summer | 14. října 2012 v 14:08 | Reagovat

Ten pocit moc dobře znám. Někdy bych se na nějaké přibírání nejradši z vysoka vykašlala a žila si dál podle svého, ale vím, že už tak neubližuju jenom sobě, ale i okolí.
Víš co mi při takových krizích pomáhá? Uvařit si čaj/kakao, zalézt do postele a pustit si film. :)
Drž se, zvládneš to :)

2 izzzie izzzie | Web | 14. října 2012 v 18:20 | Reagovat

jsem ráda, že si to překonala, jsme na tebe pyšní

3 Saphire Saphire | Web | 14. října 2012 v 19:22 | Reagovat

Moje drahá.. sama víš, že se ti během tý chvíle po obědě nemůže udělat obrovskej tukovej polštář na břiše, je to "jenom" panika, strach.. vždycky to překonáš. Musíš. Já ti věřím, ostatní ti věří a sama si musíš věřit nejvíc.
Byla jsem teď od pondělí do pátku v nemocnici, ale myslela jsem na tebe a jsem docela ráda za to, co čtu (předchozí články). Jsi úžasná. Jsi bojovnice.
Nikdy to nevzdávej, prosím.

4 Rezzy Rezzy | Web | 14. října 2012 v 20:12 | Reagovat

Jsi dobrá, že jsi to překonala :) Když se postavíš svému strachu, bude příště menší ;)

Ne, nebojím se, že mě někdo vyčmuchá :) Dříve jsem si na to dávala pozor, ale teď už je mi to jedno. Nestydím se za nic, co na svůj blog píšu. Samozřejmě adresu nikomu nedávám, ale pokud to někdo najde, tak už se z toho nezhroutím :)

5 lsza lsza | E-mail | Web | 20. října 2012 v 14:57 | Reagovat

Mám úplně stejný problém, můj obličej  je kulatý, i když mám málo kilo. Je to prostě o stavbě lebky, někdo má oválný tvar obličeje, někdo hranatý a někdo (například já) kulatý. Rodiče a jiní lidé mi navíc ještě vždy dříve přidělávali mindráky, protože říkali jak mám kulaté tvářičky, říkali "Ty máš tu pusu jako MELOUNEK." a podobně. Mám strach z druhé brady.
Pak mám ještě problémy s lýtky, protože lidé z mamčiné strany je mají všichni tlusté, a já (mám pocit, že) taky. A nakonec břicho. Ale upřímně, můj kulatý obličej je to nejhorší, jsem z toho zoufalá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama